Ostatní

Dole: Letiště v Colombu je o poznání menší (všivácký). Na Srí lanku jsou nutná víza, která ale dostane každý automaticky po vyplnění takový kartičky. V hale si nás převzal zástupce cestovky a jeli jsme do hotelu. Z letiště je cca 60 kilometrů. Říkal sem si, že to bude tak hodinka. Ááááááá chyba bylo to víc než 3 hodiny. Doprava tady je šílená. Jezdí se vlevo (bývalá Anglická kolonie). Běžný dvou proudovce říkají dálnice a jede na ní 4 řady čehosi co se někdy ani nedá považovat za vozidlo. Všichni všechno předjízděj jak se jim zachce, žádný pravidla tady nejsou VIDEO. Místy jsou kruháče a semafory! Silnice jsou tak nacpaný, že se celá doprava hýbe 20-30km/h. To je asi důvod, proč nejsou už všichni mrtvý. Troubí se pořád na všechny a na všechno a taky jen tak. V noci se zase bliká. POŘÁD!. I když je silnice volná, pořád blikaj dálkovejma. Ta fotka s pískem, to je prosím stavba dálnice. Dál jsou fotky rozbořenejch staveb na pobřeží. I když jsme byli na západní části, tak to hodně poničila Tsunami. Nahoře: Náš hotel. Pohodovej menší, plnej Německejch důchodců, takze byl klid a u bazénu volno. Pokoj v pohodě, v televizi jen kriket a telenovely.

Dole: Exteriéry hotelu. Bazén ve tvaru ťapičky. Střední část je hala, jídlena, bar a fitko s masážema. Na stranách dvě křídla s pokoji. Jelikož jsme přiletěli 13.2 (valentýn, tak byla večeře venku na zahradě a k tomu nějaký program. Mnoo najedli jsme se a mazali na pokoj :o). Nahoře: Procházky po pláži a okolí jsou prima, ale ne na dlouho. Prostředí je krásný, ale Srí lančani jsou "přátelští". A to tak, že ať jdete, kam jdete, tak se na Vás nalepí nějaký "spinavec", který (i zadarmo) si chce strašně povídat a ukazovat Vám všechno kolem. Je pravda, že místní uměj 2,3,4,5 jazyků. Kozy a krávy se procházej všude.

Dole: Za doprovodu jednoho místního jsme si prošli blízkou vesničku. Je muslimská. První dvě fotky jsou dopolední rybí trh, pak muslimská škola. Dál tuk-tuk, místní univerzální vozidlo, okolní vilky a hinduistickej chrám. Tam nás taky zavedl jeden místní. Trošku je vidět vlevo dole. Musím říct, že byl milej, otravnej, ale aspoň nesmrděl, na rozdíl od jihoamerickejch (špinavců). Nahoře: Začalo to výborně. První noc (než jsme je vybili) nás ukrutně poštípali komaři. Napočítal sem asi 160 štípanců. ZLO. Dál jsou Dáji záda hihihihihi a pár bazenových fotek. Ještěrky, ptáci a veverky tam jsou všude.

Dole: První výlet. Želvičková farma. Krásný co? Hlavně ten albín. U toho místní špinavci perou prádlo a jedí. Všude jsou "mrtví" psi. Tééda jen spí. :o) Nahoře: Boat safari do mangrovů (na fotce je varan) a na jezero, kde nám na jednom ostůvku za pár peněz domorodec ukázal jak se vyrábí skořice (podřezáváním kůry z klacku) lana z kokosu a střecha z bambusu. Za směšnej peníz jsme si koupili pytlík mletý skořice. Hmmm to se nedá s tím hnusem co se kupuje v marketech srovnat. Z pátky sem se stal "boat driverem". Není to žádna legrace. Hustota dopravy je podobná jako na silnici :o).

Dole: Prohlídka dolu na drahý kamení. Začíná bambusem, banánovníkem, jackfruit, vanilkovníkem. A Kardamon. To co má Dája v ruce je "měsíční kámen". Všechno se dělá ručně. Dája si koupila ( muselo se krapet smlouvat) za 4000 rupií, což je asi 700Kč parádní modrej topaz. KUK Nahoře: Na lodi se skleněným dnem jsme se podívali na korály. Tsunami je dost poničila, ale už se zase obnovujou. (na druhý fotce je vidět hotel, kterej to schytal na plno. Tsunami ho prostě "vymetla". Teď ho obnovujou. Pak zase jeden špinavec co nabízel tretky.

Dole: Pevnost Galle na jihu. Bývalá Holandská, chránící přístav. Vedle je kriketové hřiště. Je to národní sport. Hrají ho uplně všude. Zrovna začalo mistrovství světa, tak to šlo na všech kanálech. Jelikož je to velký přístav, tak tam plují lodě a hlídkuje i vojenské námořnictvo. Další špinavci za peníze skáčou ze skal do moře. Na konci je maják. Cestou zpět jsme potkali hinduistickej chrám. Nahoře: Taky tam prší a to že dost. Celej hotel je v noci zeleno-žlutě nasvícenej. Když sem videl, jak mají dělanou elektriku, tak nechápu, jak to může přežít ten déšť a nikoho nezabít. :o) Další výlet byl na kaučukovníkovou plantáž (to je to bílé mlíko) . Náhodou byl hinduistickej svátek, tak se pár špinavců nechalo napíchat na háky a houpat na kládě před autem. aůůůůůůůůů. V poslední řadě jsou rýžová pole, další chrám a venčení dikobrazů. Němci pro něj nemají název a říkají mu bodlinaté prase. tssssss.

Dole: Pinnawala, sloní sirotčinec. Na Srí lance žije asi 4000 slonů, ale pytláci jim davaj co proto. Mnoho zraněných je pak tady. Ten co má kly je slepý. Ještě nahoře je jeden bez nohy. Mají jich asi 70. Každý den je vodí na koupel do řeky VIDEO. To je velký poprask. Mají taky několik slůňat. Nahoře: Čajové plantáže a fabrika. Není na tom vlastně nic slozitého. Lístky se otrhaj hoděj na hromadu 18 hodin sušej. To je zelený čaj. Černý se fermentuje (oxiduje). Pak se to roztřídí a je to. Podle struktury a složení lístků se rozdělují na několik druhů, ale výluh z toho je skoro rovnocený. Důležitější je kde se čaj pěstuje. Čím vejš tím líp. Koupil sem si několik černých čajů té "nej" kvality, ale stejně to nepoznám. Jsou dobré, chutnají líp než (pigi, nebo sága) to co se koupí v marketu, ale to je tak všechno co z toho poznám.

Dole: Národní botanická zahrada. Mají tu různý kytky, orchideje, stromy trávu a tak. :o) Zajímavá je palmová alej a pokřivené jehličnany (prý od větru od řeky). Taky největší (co to plochy) strom na světě. To je to podepřený kůlama. hmmmm. :o) Nahoře: Poslední zastávka v Kandy. To je město ve střední části. Je velký asi jako Ústí, ale obyvatel má jako Brno. Přes ošahávací kontrolu jsme se dostali do jejich chrámu svatého zubu. Prezentace (flash)- pozor má 21MB. Prý je to zub budhy. :o) Je to zajímavá stavba. Všude je spousta policajtů a vojáků . Je tam sídlo nějakýho ministerstva a před lety za Tamilské války tam odpálili bombu. Na fotkách vevnitř je to vidět - peklo. Jak sem se dozvěděl, tak jedinný pozitivní dopad Tsunami byl, že se utopilo asi 20 000 (z celkových 100 000 utopených) tamilských bojovníků a tak museli s vládou uzavřít mír. :o)